S Pepou jsme vyrazili na další poznávání ostrovů, tentokrát na jeden z nejpopulárnějších výletů s názvem 4 ostrovy – Ko Chueak, Ko Kradan, Ko Mook, Ko Ngai. Tento výlet organizuje mnoho společností, my jsme nakonec jeli na velké lodi hromadně s asi dalšími čtyřiceti lidmi, jelikož se zbytek naší skupinky rozhodl zůstat na Lantě (slyšeli jsme cosi o tom, že ostrovů už bylo dost :)), takže na privátní výlet nás bylo málo.
Od hotelu nás odvezl minivan opět do Old Lanta Town, kde již čekala loď přistavená u mola. Plavba k prvnímu z ostrovů trvala přibližně hodinu, kolem Ko Ngai jsme však pouze propluli a zamířili na šnorchlování k uskupení tří ostrůvků/skal vyčnívajících z moře. Jedním z nich je právě Ko Chueak. Moře zde nebylo zcela průzračné, do hloubky pronikaly polední paprsky a znemožňovaly průhled na dno. Kolem skal se ale dalo hezky proplouvat a na korály blíže k hladině a rybky u nich byl pohled pěkný 🙂
Nejhorším a pro hodně lidí nejzábavnějším se stalo krmení ryb toasty házenými z lodi do vody. Rybky byly jak divé, občas se spletly a kously si do lidí. Pína utržil ranku na ruce a prstu od nohy 🙂 Malé zákeřné svině to byly 🙂
Další ostrov Ko Kradan, kde již byla voda azurová a rybky krásně zbarvené, se nacházel nejjižněji. Nechyběla zde ani spousta nebezpečně vyhlížejících černých pichlavých ježků. Zde jsme dostali i oběd, klasicky rýži se zeleninovou a masovou thajskou směsí, pak nám nabídli meloun a rozpustnou kávu a čaj.
Třetí zastávkou byl ostrov Ko Mook (Ko Muk) s Emerald jeskyní, kam se plave skrz skálu. Tohle byl asi nejvtipnější zážitek z celé plavby. Samozřejmě jsme nebyli jediná loď, která tento výlet absolvovala, takže se u jeskyně nacházela spousta turistů. Ještě den před odjezdem jsme se nad brožurou smáli fotografii, na které se vinul had složený z mnoha lidí držících se jeden druhého za plovací vestu a pomalu se přesouvající skrz jeskyni na vnitří plážičku, která byla ve skále ukrytá. O to víc jsme se začali pak zaoufale smát při pohledu z lodi na to, jak se thajci snažili turisty usměrnit do podobného hada. Chvíli se jim to dařilo i s naší skupinkou, nicméně díky pár rebelantským spolucestujícím se nakonec had rozpojil úplně a my plavali do jeskyně samostatně.
Emerald cave byla i přes velké množství turistů opravdu nádherná, cestou je potřeba proplavat chvilku v naprosté tmě, ale za první zatáčkou se objeví světlo na konci tunelu 🙂 a najednou se člověk octne na malé zapomenuté plážičce s tím nejjemnějším pískem, který pod nohama křupe jako sníh 🙂 V dávných dobách zde prý piráti ukrývali své poklady. Fotky z proplavání a vnitřku jeskyně s pláží bohužel nemám, foťák by s největší pravděpodobností přišel do kontaktu s vodou, tudíž jsme s sebou vzali alespoň Gopro. Uvidíme, co bude vidět na záběrech, až se vrátíme domů k PC. Natočili jsme vláčky proplouvajících číňanů a thajců, kteří měli ze zážitku a našeho filmování dobrý den, pořád se usmívali a zdravili do kamery 🙂
Poslední zastávkou měla být pláž na ostrově Ko Ngai, nicméně díky velkým vlnám se kapitán bál s naší lodí k ostrovu připlout. Mola zde na malých ostrovech nejsou. Namísto toho jsme se vydali na další šnorchlování k jedné skále vyčnívající z moře, kam už jsme Gopro nebrali. Samozřejmě to zde bylo nejhezčí 🙂 Když jsme se ke skále na lodi blížili, slyšeli jsme podivné skřeky se od ní linoucí. Následně vyšlo najevo, že se jednalo o netopýry, kteří se přímo na slunci komíhali zavěšení na suchých větvích vyrůstajících ze skály. Bylo jich zde opravdu velké množstí, žádný nevzlétl, ale řvali pořád 🙂
Tím celodenní výlet pomalu končil. Na lodi jsme si na celý den zabrali nejhezčí místa na vrchní části lodi v polostínu, kde jsme seděli sami, takže i díky tomu považujeme výlet za vydařený 🙂
Janče přejeme vše nejlepší k narozeninám 🙂