Po další snídani o toastech, vajíčkách a marmeládě nás před devátou hodinou vyzvedl Sinna s dalším řidičem a jeho minivanem. První cíl dnešní cesty byl sloní sirotčinec Pinnawala cca 40 km od Kandy. Vstup se tam platí 2500 rupií, kdy se následně projde uličkou plnou suvenýrů k vyhlídce do parku. V Pinnawale by mělo být přes 80 slonů, my viděli stádo o asi 30 – 40 slonech koupající se v řece, hodně mláďat s matkami. Někteří ze slonů byli přivázáni řetězy ke břehu, aby nemohli odejít. Kdo chtěl, mohl si za nějaké další rupie koupit banány a slony nakrmit. Musím říct, že za ty peníze návštěva sirotčince nestojí. Mnohem lepší je zaplatit si nějaké safari a vidět slony volně v přírodě (národním parku), jako jsme byli v Udawalawe.
Následně jsme jeli do Spice Garden (zahrady, kde se pěstuje koření a další rostliny pro léčebné účely). Zde nás místní průvodce zasvětil do léčebných účinků jednotlivých rostlin, ukázal nám kakaovník, tři druhy kokosů – zelené, z nichž se vyrábí kokosové mléko a olej na vaření, žluté pro medicínské účely a oranžové, jejichž voda se zde na Srí Lance pije – a další rostliny a koření jako vanilku, skořici, hřebíček, muškátový ořech a květ, kardamom, kurkumu či různé druhy dřeva – santalové bílé, cedr apod. Vysvětloval, co se k čemu používá, co se z výtažků vyrábí a následně jsme se nechali i namasírovat zde vyrobenými přírodními oleji. Vše to bylo velice zajímavé a masáž příjemná. Nechali jsme za ní masérům dva tisíce rupií a průvodci také. Ten nás nakonec samozřejmě zavedl do místní prodejny, kde se naši chlapi dost rozšoupli a nakupovali a nakupovali. Nejvíce je uchvátil místní krém na depilaci 😀 Večer ho pak vyzkoušeli a dobrý, alespoň ten funguje 🙂
Cestou dál jsme se zastavili u botanické zahrady, ale Sinna se dost jasně vyjádřil k tomu, že to za zaplacený vstup ani nestojí. Tak jsme jeli dál. Zmínili jsme se pak, že bychom si rádi dali někde kafe, to nás Sinna pozval k sobě na návštěvu. Jeho minidomek se nacházel v jedné části města Kandy, byla to taková vesnice uvnitř města, celá hinduistická, baráček na baráčku, chatrč na chatrči. V hlavní místnosti, která byla menší než naše kuchyně, jsme si dali sladký čaj s mlékem a kávu, vyfotili se s jeho dětmi a jeli dál k poslední cílové stanici, Buddhovi tyčícímu se nad městem Kandy na kopci.
Navečer po návratu jsme se šli ještě jednou projít kolem jezera a zašli i na představení místních tanců, jehož vyvrcholením byla chůze po žhavých uhlících 🙂 Večeři jsme zopakovali v restauraci Devon, kde jsme se parádně nadlábli, pak jsme nakoupili ingredience na snídani, piva na večer a jeli zpět na ubytování. Druhý den nás čekal přejezd z Kandy do Dambully.
